Na věky 1. kapitola

16. července 2012 v 10:41 | Megi76 | 
Děj se odehrává na konci nového měsíce, když Bella jede s Alicí zachránit Edwarda do Voltery.
Tam se ale všechno zvrtne dřív něž najde Edwarda, ji najdou Volturiovi zbytek se dočtete v povídce .

Utíkala jsem co jsem mohla , prohlubovalo se ve mně zoufalství nemohla jsem dýchat pálily mě svaly , byla jsem na pokraji zoufalství vracela jsem se v uličkách plných lidí.
Běžela jsem okolo skupinky lidí , cosi na mě pořvávali ale bylo mi to jedno musela jsem zachránit Edwarda najednou jsem viděla náměstí a věž z hodinami , chtělo se mi brečet radostí ale ještě jsem neměla vyhráno , najednou mě popadly studené ruce a zakryli mi pusu abych nemohla křičet mrskala jsem sebou co jsem mohla ale bylo to na nic nadělala jsem si tak maximálně hodně modřin, věděla jsem že je to upír zoufalstvím mi vytryskli slzy neměla jsem strach o sebe ale o Edwarda , nezvládla jsem to začala vzlykat slzy tekly na studenou ruku , teď budu za to pykat a jestli mě zabijí tak ať stejně už nemá cenu žít, žít ve světě ve kterém není Edward .
Přes slzy jsem viděla jak mě vztáhnul do nějaké uličky nohy jsem neměla na podlaze , najednou jsem se ocitla v nějaké chodbě byla temná cítila jsem chlad a vlhkost která mnou prostupovala, najednou byla tma a já jsem upadla do bezvědomí .
Procitla jsem v nějaké místnosti ležela jsem na pohovce kolem mě byla tma na oknech byly závěsy a byly zataženy , nemohla jsem se ani hýbat bylo mi to vše jedno moje mysl byla otupělá.
Naproti mně se otevřely dveře byla to žena , nesla sklenici vody, neřekla ani slovo nepodívala se na mě podala mi vodu trochu jsem ucucla protože mě v krku pálilo od plače. Vrátila jsem ji sklenici a ona tak jak přišla tak i odešla troch jsem se pozastavila nad tím že je to člověk, bylo mi slabo nevím kolik uběhlo času ale otevřely se dveře, podívala jsem se na osobu která vešla do dveří měla na sobě černý plašť, podívala se na mě měla blonďaté vlasy a andělský krásnou tvař dítěte kterou kazily karmínově červené oči . Nevěděla jsem kdo to je a bylo mi to jedno .přistoupila ke mně .Pojd za mnou odvětila a šla zpátky, zvedla jsem se z pohovky a šla jsem, šla jsem si pro svůj konec, bylo mi to jedno hlavně když to budu mít za sebou , stanula jsem a zakroutilo se mi v hlavě zůstala jsem stát slyšela jsem slabé povzdechnutí a potom se okolo mých rukou ovinuly studené a nadzvedly mě , vrátila se pro mě ,asi jsem ji moc zdržovala, kolem mě se míhaly stěny , světlo tma, světlo, tma . na jednou jsem čekala v předpokoji vypadalo to jako v kanceláři. Byl tam pult jako v recepci za nim seděla žena která mi donesla vodu, lehce e na mě podívala ale hned sjela pohledem zpátky k obrazovce od počítače,nevím jak dlouho jsem tam čekala. Najednou se otevřely dveře a v nich stála ta blonďatá upírka, čekala až vejdu .
Místnost do které jsem vešla byl kulatá a měla vysoký strop zakončený otvorem připadala jsem si jak v nějakém antickém chrámů jak jsme jednou byli z René na dovolené, na druhé straně byli tři trůny čekala jsem uprostřed místnosti, předvídala jsem že patří těm nejvyšším, Arovi, Caisovu a Marcusovi.
Za mnou se otevřely dveře na hlavě se mi postavili chloupky přemáhala jsem se abych si nezavřela oči a nezakryla si uši strašně se mi třepaly ruce dívala jsem se radši do země bylo to pro mě mnohem lepší ,nic jsem neslyšela jenom mírný poryv vzduchu. Zvedla jsem oči a ztuhla, na trůnech byli tři postavy všechny vypadaly jak by tam byly vytesány, kůži měli průsvitnou a bílou jak alabastr , oči krvavě červené,.
Vítej Bello ve Volteře , pozdravil Marcus, měla jsi příjemnou cestu , dřív něž jsem mohla odpovědět na ty nesmyslné otázky, se mě zeptal Caius.
Ty nejsi mrtvá můžeš nám to objasnit .
ANO bylo to nedorozumění, přijela jsem do Voltery abych zachránila Edwarda. Při pomyšlení na něj mi zase vytryskly slzy,snažila jsem to v sobě zadusit, ať nevidí moji slabost , Aro povstal z trůnu , přešel ke mně .
Mohla bys mi podat svou ruku Bello ? Zvedla jsem ji, vztáhl ji k sobě oběma ji rukama ji obemknu a čekal, v obličeji se mu neobjevil žádný vyraz, po minutě ji pustil,povzdechl si a usmál se na mě, no nefunguje to aspoň jsem se o to pokusil. Otočil se a poodešel o metr dál při tom zavolal.
Jane mohla by ses k nám přidat ?.
Otevřely se dveře a do nich vstoupila blondýnka, která mě sem dovedla ,
Vzpomněla jsem si co mi jednou Edward říkal o jejím daru, postavili se mi chloupky na těle a v krku se mi udělal knedlík.
Ano, Aro přeješ si
Chtěl bych udělat menší pokus, pokud dovolíš Bello pootočil se na mně ,
Jane mohla bys prosím vyzkoušet svůj dar na Belle .
Byla jsem napjatá, modlila jsem se ať to na mě taky nefunguje připravovala jsem se na bolest která mnou měla prostoupit snažila jsem se co nejvíc abych nevykřikla, ale nic se nedělo.
Najednou se ozval šílený smích nechápala jsem to , tři dvě kamenné postavy se najednou na trůnu zavrtěly
BELLO , Bello zvolal Aro ani nevíš jaký dar v sobě máš!
Chtěl bych s tebou uzavřít dohodu ,čekala jsem jak bude pokračovat dál.
Máš v sobě obrovský potenciál a já bych chtěl abys zaujala místo v gardě.
Nemohla jsem uvěřit vlastním uším, myslela jsem že jsem špatně slyšela.
Za to nechám Edwarda žít,
Bylo mi na omdlení Edward je na živu!?, vytryskly mi slzy štěstí .
Ale mám podmínku má drahá Bello , nebude o tobě vědět ,zajisté chápeš co by způsobilo a jak by to dopadlo.
Věděla jsem že by Edward raději zemřel než abych se stala jednou z gardy .
Lámalo mi to srdce ale všechno bylo lepší než aby EDWARD byl mrtvý.
Ale nechápala jsem jednu věc .
Edward nebude chtít žít s pocitem vinny, že jsem zemřela kvůli němu. Odvětila jsem, můj hlas zněl po pláči skřehotavě.
Tím se nemusíš zabývat má drahá Bello . To vyřídíme hned.
Chci ho naposledy vidět vykřikla jsem !
Za mnou se ozvalo zavrčeni , nezajímalo kdo to byl
Aro se zamračil, chvíli byl potichu a díval se na mě
No neztrácejme dál čas.
Jane, vezmi Bellu na galerii a hlídej ji .
Štěstím jsem se chtěla skákat ,uvidím ho naposledy !.
Odebrali jsem se s Jane do nějaké místnosti Jane ani jednou nepromluvila . Podala mi šedý plášť.dej si ho na sebe a přetáhni si kápi přes hlavu . Udělala jsem co po mě chtěla , nemohla jsem pořad uvěřit že Edwarda uvidím . oblekla jsem se a Jane mě odnesla. Vešli jsme na galerii která byla zakrytá Baldachýnem zastrčila mě do stínů tak abych dobře viděla do tanečního sálu a přitom mně nebylo vidět , byly tam taktéž tři trůny. Pustila nějaký spínač a za mnou se ozvalo odvětrávání asi aby nešel cítit můj pach .
Zkus jenom ceknout a je po něm .
Ozvala se vedle mě, ani se na mně nepodívala , jen se dal němě dívala do sálu .Měla jsem stáhnutou kapuci hluboko do tváře, jedině co ze mě bylo vidět byly vidět byly vlasy ale v tom přítmí ani to moc ne , čekala jsem do sálu vešli Aro ,Caius a Marcus a s nimi byla i další žena . Byla to také upírka měla červené oči a béžovou pleť vypadala jak by sestoupila z nebes vlnil se za ní její dlouhý rudý plášť jako nosili lidé na oslavě svatého Marka venku . V tom momentě jsem si vzpomněla na Alici co se s ní stalo .
Doufala jsem že ji nenašli nebo že sem nepřišla.
Ale mé obavy se naplnily otevřely se dveře sálu a dovnitř vtančila Alice . dveře se zavřely chvíli bylo ticho.
Dobrý den Alice co se těm přivádí,.
Jak jistě dobře víš ARO je tu můj bratr Edward , a chtěla bych ho odvést domů a s ním mou přítelkyni Bellu .
Zatajil se mi dech ,
Ne Alice, šeptal jsem
Jane vedle mě zasyčela ale nepodívala se na mě .
Stahovalo se mi hrdlo a oči se mi plnily slzami.
S Edwardem se setkáš za chvíli, ale o tvé přítelkyni nic nevíme. Řekl starostlivým hlasem .
Alice putovala po všech obličejích , ale nic nenašla její obličej se mračil čím dál více ale nic neřekla.
Najednou byla v sevření dvou upíru kteři byli větší něž ona sama, chtěla jsem vykřiknout ale Jane mi zakryla ústa a zasyčěla
Alici klečela na kolenou , a ruce ji za zady drželi ti dva upíři.
Co to má znamenat Aro, vykřikla Alice a z obličeje ji sršel vztek .
Musíme Alice , udělat pár opatření ,
Sereno , můžeš, pokynul Aro upírce v červeném, ta přistoupila k Alici a tiše k ní začala promlouvat, nejprve se Alice zmítala ale pak se najednou uklidnila, pustili ji a pomalu se postavila a šla se postavit na kraj sálu a čekala , nechápala jsem to jako by se nic nedělo, němě se dívala do země . slyšela jsem za dveřmi sálu rámus pak se otevřely dveře a vešel Edward a za nim dva muži. Měl fialově podmalované oči trhalo se mi srdce při pohledu na něj chtěla jsem ho jít utišit ale nemohla jsem, musela jsem vytrvat aby mohl on dál žít.
Divoce se zadíval na Alici , a z hrudi se mu vydral bolestný řev upadnul na kolena a hlavu měl v dlaních , žena v červeném plášti se udiveně podívala z něho na balkon kde jsem stala ja jako by věděla , chtěla jsem se před Edwardovou bolesti skrýt přitiskla jsem se ještě víc ke stěně byla to jediná možnost abych se k němu nerozběhla , začaly mi po tváří téct tiché slzy.
Aro pokynul Serene , ta přistoupila k Edwardovi, co si mu vemlouvavě svým lahodným hlasem promlouvala , ten se ale neměnil pořád byl ve své poloze , chtěla jsem s ním zatřást .
Serena se zmateně zadívala na Ara.Edwarde slyšel jsi Serenu .
Chvíli bylo ticho, pak ale najednou vyskočil, nemohla jsem sem tomu uvěřit v obličeji měl neutrální výraz.
Zopakuj mi co ti řekla Serena
Bella zemřela při dopravní nehodě , dlouhou dobu jsem truchlil ale už jsem sem přes to přenesl .
A je to pravda Edwarde přenesl jsi se přes to ?, zeptal se Aro.
Ano je to pravda a pousmál se,
tak to jsem rád.odvětil vesele Aro
Teď jestli dovolíš, Aro, odebral bych se z Alicí domů.
Ale zajisté , Alice k němu přistoupila a oba dva odešli .
Pukalo mi tam srdce , tak oni jim pozměnili myšlenky a vzpomínky, to byl Serenin dar ..
Moje duše se trhala na kousky jediné co mě drželo bylo to že Edward žije , musela jsem ale uvažovat a pokládat si otázku co teď se mnou bude. To mi teď jediné znělo v hlavě .
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama